Vítejte na webových stránkách
Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka
Během čtyř let uvedl festival přední české i zahraniční interprety,
byli to mimo jiné – Dagmar Pecková, Raffaella Milanesi, Michiyo Keiko,
Kateřina Englichová, Jana Boušková, Pavel Steidl, Václav Hudeček, Josef
Špaček, Ivan Ženatý, Iva Kramperová, Jiří Bárta, Petr Nouzovský,
Ludmila Peterková, Radek Baborák, Miroslav Kejmar, Jaroslav Tůma, Stéphane
Béchy, Václav Luks, Ivan Klánský, Jaroslav Šaroun, Alfred Strejček,
Český filharmonický sbor Brno, Boni Pueri, Komorní filharmonie Pardubice,
Talichova komorní filharmonie, Collegium 1704, Enseble Inegal, Barocco sempre
giovane, Heroldovo kvarteto, Bennewitz kvartet…
Mezinárodní hudební festival F. L. Věka /
2014
Také v roce 2015 Vám nabídneme koncerty s pestrou dramaturgií a
špičkovými sólisty.
Dobruška – Opočno – Nové Město nad
Metují
a nově i Deštné v Orlických horách, to jsou
města, která budou ve svých historických prostorách
hostit koncerty festivalu F. L. Věka.
Mezinárodní hudební festival F. L.
Věka je významnou kulturní akcí celého regionu. Díky
názvu festivalu si připomínáme osobnost Františka Vladislava Heka (1769 –
1847), dobrušského rodáka, vlastence a hudebního skladatele, kterému se
dostalo lekcí i od Wolfganga Amadea Mozarta. Hekovu autobiografii použil
Alois Jirásek ve slavném románu F. L. Věk, který zfilmovala Česká
televize.
Festival dává impulzy k tvorbě nových kompozic – každý rok vznikne
na objednávku festivalu skladba soudobého autora, jejíž premiéra se
uskuteční na některém z festivalových koncertů. Každoročně je také
udělována
Cena MHF F. L. Věka za
činnost v oblasti kultury.
4. ročník Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka se
koná pod záštitou místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla
Bělobrádka a Ministerstva kultury ČR. Patronem festivalu se stal Prof. Jiří
Bělohlávek, šéfdirigent České filharmonie a prezident festivalu
Pražské jaro.
Pořádá MAS POHODA venkova a neformální spolek přátel hudby Dobrušská
klasika za podpory měst Dobrušky, Opočna a Nového Města nad Metují.
Festival financují Ministerstvo kultury ČR, Servisbal Obaly, Město
Dobruška a MAS POHODA venkova.
Information » »
Welcome to the official website of The International Music Festival of F. L. Vek
The International Music Festival of F. L. Vek
is an important cultural event of the entire region. By the name of the festival we celebrate
Frantisek Vladislav Hek, a native from Dobruska, a patriot and a composer, who was given
lessons even by Wolfgang Amadeus Mozart. Alois Jirasek used Hek's autobiography in his famous novel
F. L. Vek filmed by Czech Television.
The festival enjoys great interest, a lot of foreign artists have accepted the invitation
and it is held under the auspices of many important figures from the world of culture and
politits. The festival aims to improve the quality of concerts of classical
music in terms of both organization and advertising, invite top musicians and also
support the creation of new compositions. Every year a new piece is composed to the
order of the festival by a contemporary artist and its premiere takes place at one of
the festival concerts. Also, every year an Award of IMF F. L. Vek for Cultural Contribution is bestowed.
« « Hide
Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.
více »»
«« méně
Kostel sv. Ducha
Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.
více »»
«« méně
Kostel sv. Václava
Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.
více »»
«« méně
Synagoga čp. 646
Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.
více »»
«« méně
Společenské centrum – Kino 70
Hned vedle náměstí F. L. Věka je náměstí Šubertovo, zvané také
Malé náměstí. V dobách dávno minulých se mu říkalo Židovské město.
Dobruška byla totiž jedním ze šesti míst v Podorlicku, kde se usadili
židé. První židovští obyvatelé přišli do města již ve druhé
polovině 16. století a písemné prameny dokládají, že zde žili i ve
století 17.
Židé bydleli zpočátku v nájmech rozptýleně po celém městě. Až na
základě císařského nařízení jim byly v roce 1721 dány do dědičného
pronájmu domy na dnešním Šubertově náměstí, kde stála i synagóga. Od
ostatní zástavby je odděloval jen jakýsi prkenný plot, který však
definitivně zanikl zřejmě ještě v 18. století.
Požárům v roce 1806 a 1866 padla za oběť i židovská čtvrť
včetně synagógy, která byla do dnešní novogotické podoby přestavěna
v roce 1867. Zajímavá je imitace hradního cimbuří. V objektu bývalé
synagogy se zachovaly v poměrně velkém rozsahu barokní architektonické
prvky z 1. poloviny 18. století. Jsou jimi zejména klenební pásy,
pilastry, což je ozdobný plošný prvek ve fasádě napodobující sloup.
V padesátých letech 20. století koupila budovu synagógy Českobratrská
církev evangelická a otevřela v ní svou modlitebnu, která sloužila svému
účelu až do r. 2007, kdy budovu zakoupilo Město Dobruška.
Dům čp. 45 vedle synagógy sloužil jako obydlí rabína. Rabínský dům
čp. 45 z 18. století má v přízemí dochované klenutí. Počátkem
minulého století jej koupil Václav Malý, který zde provozoval poštu.
Právě odtud vyšla 5. října 1918 mylná informace, na jejímž základě
slavila toho dne Dobruška jako první město v Čechách zánik
rakousko-uherské monarchie. Od roku 1984 je v domě umístěno muzeum,
v němž je zpřístupněna stálá expozice Židé v dějinách Dobrušky,
jejíž součástí je i rituální očistná lázeň – mikve.
Židovští obyvatelé žili v Dobrušce až do osudného 18. prosince
1942, kdy byli na základě tzv. norimberských rasových zákonů násilně
odvlečeni do internačního tábora v Terezíně a odtud pak do vyhlazovacích
nacistických koncentračních táborů. Z pětačtyřiceti jich přežilo jen
pět a do Dobrušky se vrátil jediný. Židovská obec v Dobrušce, stejně
jako v mnoha jiných místech, zanikla.
V roce 2010 byla uskutečněna rozsáhlá obnova synagogy. Oprava byla
provedena v takovém rozsahu, aby bylo možné objekt v základních
možnostech a patřičné kvalitě využívat pro kulturní aktivity
dobrušského muzea. V dalších fázích je cílem propojit synagogu
s budovou Městského muzea prostřednictvím spojovací uličky, která má
téměř středověký ráz. Oba objekty tak budou tvořit jeden
kulturně-historický celek. Obnovou byla fasádě a oknům s vitrážemi
navrácena podoba, kterou měla synagoga kolem roku 1900. Opravou došlo nejen
ke zlepšení technické části objektu, ale i ke zkulturnění prostředí
Šubertova náměstí. Věříme, že obyvatelé města vnímají obnovu
pozitivně s vědomím, že obec získala po technické stránce obnovený
ojedinělý historický objekt, který svým výrazem ctí charakter původní
židovské synagogy, zároveň obohacuje město o reprezentativní
architektonický prvek a nabízí obyvatelům města a okolí nevšední
interiér pro bohaté kulturní využití.
«« Skrýt