Mezinárodní hudební festival F. L. Věka / 2017

Vítejte na webových stránkách
Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka

Mezinárodní hudební festival F. L. Věka je významnou kulturní akcí celého regionu. Díky názvu festivalu si připomínáme osobnost Františka Vladislava Heka (1769 – 1847), dobrušského rodáka, vlastence a hudebního skladatele, kterému se dostalo lekcí i od Wolfganga Amadea Mozarta. Hekovu autobiografii použil Alois Jirásek ve slavném románu F. L. Věk, který zfilmovala Česká televize.

Během pěti let uvedl festival přední české i zahraniční interprety, byli to mimo jiné – Dagmar Pecková, Raffaella Milanesi, Michiyo Keiko, Kateřina Englichová, Jana Boušková, Pavel Steidl, Václav Hudeček, Josef Špaček, Ivan Ženatý, Iva Kramperová, Jiří Bárta, Petr Nouzovský, Ludmila Peterková, Radek Baborák, Miroslav Kejmar, Jaroslav Tůma, Stéphane Béchy, Václav Luks, Ivan Klánský, Jaroslav Šaroun, Alfred Strejček, Český filharmonický sbor Brno, Boni Pueri, Komorní filharmonie Pardubice, Talichova komorní filharmonie, Collegium 1704, Enseble Inegal, Barocco sempre giovane, Heroldovo kvarteto, Bennewitz kvartet…

Dobruška – Opočno – Nové Město nad Metují – Deštné v Orlických horách – Přepychy – Kvasiny, to jsou města a obec, která budou ve svých sálech a historických prostorách hostit koncerty festivalu F. L. Věka.

Pořádá Místní akční skupina POHODA venkova, z.s. a neformální spolek přátel hudby Dobrušská klasika za podpory měst Dobruška, Opočno, Nové Město nad Metují a obcí Deštné v Orlických horách a Přepychy.

MHF F. L. Věka 2017 se koná za finanční podpory hlavních partnerů festivalu – Ministerstva kultury ČR, Města Dobruška, SERVISBAL OBALY s.r.o., KBA-Grafitec, s.r.o. a také Královéhradec­kého kraje.

MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL F. L. VĚKA 2017

Posluchači se mohou těšit na špičkové české i zahraniční umělce. Vystoupí houslisté Ivan Ženatý, Josef ŠpačekOlga Šroubková, která zvítězila v letošní Mezinárodní soutěži Pražské jaro. Dále cembalistka Barbara Maria Willi, korejský varhaník Jihoon Song a na festival zavítá také Pražský komorní orchestr. Operního pěvce Richarda Nováka doprovodí klavírista Jaroslav Šaroun, držitel Ceny festivalu F. L. Věka. Pokračování pořadu o F. V. Hekovi přednese Alfred Strejček a kolegy z Five Star Clarinet Quartet si přiveze profesor Jiří Hlaváč. V loňském roce ze zdravotních důvodů nevystoupil Apollon quartet, návštěvníci o něj ale nepřijdou, letos společně s nimi zahraje švýcarský klarinetista Wenzel Grund. Po velkém ohlase z minulého ročníku opět vystoupí slovenské uskupení Cigánski Diabli, kteří zakončí festival ve Společenském centru v Dobrušce.

Information     » »

Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Ducha

Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Václava

Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.

více         »» ««         méně

Synagoga čp. 646

Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.

více         »» ««         méně

Společenské centrum – Kino 70

POHODA venkova
Místní akční skupina

více         »» ««         méně

POHODA venkova

Na výšině nad městem směrem k Orlickým horám postavili naši předkové kostel zasvěcený svatému Duchu. Již samotné toto zasvěcení napovídá, že počátky kostela musíme hledat hluboko ve středověku, snad až v dobách, kdy byl náš kraj postupně osídlován a vznikaly zde první středověké osady. Vznik kostela svatého Ducha tedy zřejmě souvisí se samotnými počátky křesťanství v našem regionu.

Vlastní prvotní založení kostela je tedy velmi staré. Odborníci předpokládají, že se při něm uplatnil vliv cisterciáckého kláštera Svaté Pole (Sacer Campus), jenž stával až do svého zničení husity v roce 1421 v místech dnešní vesnice Klášter nad Dědinou. Svatopolský vliv naznačuje především samotné zasvěcení svatému Duchu. Kostel stál vedle důležité komunikace, která byla jednou z větví směřujících od Hradce Králové do Kladska. Z Dobrušky se cesta ubírala dnešním Valským údolím směrem k Dobřanům a dále přes Orlické hory. Založení kostela u jedné z hlavních regionálních komunikací bylo typické právě pro období středověké kolonizace, která probíhala i v našem kraji.

Samotné datum založení kostela svatého Ducha neznáme ovšem ani přibližně. Původní stavba byla pravděpodobně dřevěná a nepochybně mnohem menší než je dnešní. Nevíme, zda nám psaná historie zaznamenala všechny přestavby a stavební úpravy. Jak vypadal původní kostel, nevíme. Ještě před lety se historikové domnívali, že základy dnešní stavby jsou gotické, ale při posledních opravách, kdy byla obnovována celá omítka, se existence gotického zdiva kostela nepotvrdila. Spíše je pravděpodobné, že první kostelní stavba byla dřevěná.

V průběhu 16. století, kdy bylo dobrušské měšťanstvo na vrcholu svého hospodářského rozkvětu, došlo k velmi rozsáhlé přestavbě celého města. Zřejmým impulsem byl rozsáhlý požár, který v roce 1565 zničil podstatnou část městské zástavby. Kostel, který stál mimo město, požárem postižen zřejmě nebyl. Můžeme se však důvodně domnívat, že stará dřevěná stavba již věkem dosloužila a bylo jen otázkou času, kdy se její přestavba stane úplně nevyhnutelnou.

Jako při ostatní výstavbě v celém městě (tehdy také vyrostla reprezentativní budova radnice) nebyla skromnost a úspornost určujícím faktorem. Naopak, měšťané byli vedeni snahou o co nejvýstavnější architekturu, která by každému příchozímu jednoznačně sdělila, že město, do něhož přichází, není žádnou chudičkou vesničkou, ale sídlem sebevědomých a bohatých lidí. Všechny stavby, včetně kostela svatého Ducha, byly postaveny v tehdy moderním nádherném renesančním slohu.

A tak od poloviny 16. století na odedávna krajinně exponovaném místě vyrostla kamenná stavba, do daleka zářící svou bílou fasádou. Dodnes můžeme jen tiše obdivovat neobyčejný cit neznámých architektů a stavitelů, s nímž dokázali skloubit novou stavbu s měkkými křivkami vrcholků Orlických hor v pozadí. Mimořádná harmonie s krajinou vyniká nejen při pohledu k horám, ale je charakteristická pro jakýkoli pohled na kostel. Až minulé století svými necitlivými obilními sily a výškovými budovami nových panelových sídlišť dokázalo znehodnotit vysokou estetickou působivost této stavby. Nedílnou součástí areálu kostela svatého Ducha je i hranolovitá budova zvonice s cibulovitou bání a lucernou z r. 1686. Okna kostela jsou zdobena vitráží, střecha lodě a zvonice je pokryta dřevěným šindelem, materiálem typickým pro drobné sakrální stavby. Západní stranu kostela zdobí zachované barokní dveře. Ke zvonici byl až do druhé poloviny minulého století přilepen ještě malý přízemní přístavek, sloužící až do konce století osmnáctého jako příbytek poustevníka. Ještě ve století dvacátém zde však bydlel městský hrobník s celou svojí rodinou.

Kostel byl v minulosti mnohokrát opravován. Rozsáhlou rekonstrukcí prošel v polovině 18. století a poslední opravy se uskutečnily v 70. letech 20. století. Při nich byla stavbě plně vrácena její původní renesanční tvář. Po staletích tak znovu kostelík svatého Ducha zdobí okolní podorlickou krajinu, aby připomínal stavitelský um a především nevšední estetické cítění svých dávných tvůrců.

««      Skrýt