Děkanský kostel je jedním ze svědků nejstarší minulosti Dobrušky.
Jeho paměť sahá až do dob, kdy naše město vznikalo. Pravděpodobně již
tehdy byl spolu s prvními domy postaven kostel, zasvěcený zřejmě již od
počátku Panně Marii a svatému Václavu.
Jak vypadal původní kostel, dnes nevíme. Je možné, že ten úplně
první byl pouze dřevěný. Ale ještě ve středověku jej nahradila stavba
kamenná. Důkazem vysokých stavebních kvalit dobrušského děkanského
kostela je nedávno nalezený kamenný svorník, zdobený soukenickým znakem.
Stáří dobrušského děkanského kostela by mohla naznačovat i jeho
umístění vně vlastní městské ohradní zdi, které bylo charakteristické
pro kostely románského období. Kostel měl totiž být přístupný
v kteroukoli dobu všem věřícím. Jestliže by město bylo například
obléháno, vztahoval se na kostel tzv. Boží mír, což znamenalo, že měl
být nedotknutelný.
V letech 1709 až 1724 je děkanský chrám svatého Václava přestavěn
do barokní podoby. Autorem tohoto architektonického díla je stavitel
z Mladé Boleslavi, jehož jméno prozrazuje italský původ –
Mikuláš Rossi.
Monumentální stavba, navozující svým interiérem pocit Boží velikosti
a slávy, vyrostla pravděpodobně na základech předchozí kostelní gotické
budovy. Stará kostelní krypta dosud ukrývá pozůstatky nejstarších
donátorů – pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy. Druhá
pohřební krypta sloužila jako místo poslední místo odpočinku duchovních.
Dnešní podoba průčelí byla zřejmě v 18. století bohatší o řadu
ozdobných barokních stavebních prvků. Na místě dřevěné zvonice vyrostla
nová kamenná, datovaná k roku 1693. Původní podkladové kameny jsou
zabudovány v jejích nárožích. Zvony, které v ní vyzváněly, padly za
oběť oběma světovým válkám. Ze starých zvonů se zachoval zvon
„Maria“ z r. 1588, visící dnes ve zvonici kostela sv. Ducha. Do požáru
v roce 1806 byla zvonice kostela sv. Václava kryta cibulovitou pozlacenou
bání. Protože stejně vyhlížela i radnice, obě věže ve slunci musely do
daleka krásně zářit.
Interiér kostela je tvořen několika klenebnými poli. V kostele jsou
instalovány barokní varhany z r. 1727 od stavitele Jana Gottfrieda
Helbich(g)a, předního představitele kralické varhanářské školy.
Počátkem 19. století je upravil varhanář Jiří Španěl. Varhany prošly
na konci 20. století restaurováním, které provedl Ivan Červenka
z Jakubovic. Kolem kostela byl až do r. 1786 hřbitov, zrušený za
Josefa II.
Pohromou pro dobrušský kostel sv. Václava byl již zmíněný velký
požár města dne 9. května 1806, který vedle celého historického jádra
zničil i tuto stavbu. Obnova trvala pro nedostatek finančních prostředků
poměrně dlouhou dobu. Navíc nebyla stavbě vrácena její barokní krása
v dřívější plné míře. V rekonstruované stavbě našly své hojné
uplatnění stavební prvky tehdy módního klasicistního slohu.
Velké zásluhy na obnově kostela měl tehdejší děkan Josef Obst, v té
době ještě přítel dobrušského kupce a vlasteneckého spisovatele
Františka Vladislava Heka. Později se však jejich vztah přeměnil na
otevřené nepřátelství.
Katoličtí kněží byli jednou ze skupin, která se velmi výrazně
podílela na procesu vzniku novodobého českého národa. Také v Dobrušce
působili mnozí vlastenečtí duchovní. V letech 1806 až 1809 byl
dobrušským kaplanem Josef Liboslav Ziegler. Význačnou osobností druhé
poloviny 19. století se stal Josef Mnohoslav Roštlapil. Je autorem prvních
dějin města, silně prodchnutých láskou k vlasti a milovanému kraji.
V Roštlapilově práci pokračoval jeho následovník, děkan Antonín Flesar.
Na vlasteneckou linii navazoval i další z dobrušských děkanů, Msgre
(monsiňor) Josef Domašínský.
Svědky nelehkého života našeho národa za dob pronásledování církve
v nacistické a komunistické totalitě byli děkani a administrátoři
František Holan, Miroslav Paclík, Stanislav Fogl a Jaroslav Smrček.
Děkanský chrám svatého Václava není jen tichým svědkem minulosti. Tak
jako v celých svých dějinách je i dnes především místem setkávání
lidí s živým Bohem.
Od roku 1969, s nucenou přestávkou v období tzv. normalizace, se zde
uskutečňují i časté ekumenické bohoslužby, na nichž se podílí i pět
dalších křesťanských církví, které v Dobrušce působí. Pod jeho
klenbou se konají i četné kulturní akce, především koncerty vážné
hudby. Každoročně se zde konají koncerty Orlicko-kladského varhanního
festivalu. Kostel svatého Václava je tak nejen architektonickou dominantou
města, ale také významným střediskem duchovního života Dobrušky
i širokého okolí.
«« Skrýt
