Děkanský kostel je jedním ze svědků nejstarší minulosti Dobrušky. Jeho paměť sahá až do dob, kdy naše město vznikalo. Pravděpodobně již tehdy byl spolu s prvními domy postaven kostel, zasvěcený zřejmě již od počátku Panně Marii a svatému Václavu.

Jak vypadal původní kostel, dnes nevíme. Je možné, že ten úplně první byl pouze dřevěný. Ale ještě ve středověku jej nahradila stavba kamenná. Důkazem vysokých stavebních kvalit dobrušského děkanského kostela je nedávno nalezený kamenný svorník, zdobený soukenickým znakem. Stáří dobrušského děkanského kostela by mohla naznačovat i jeho umístění vně vlastní městské ohradní zdi, které bylo charakteristické pro kostely románského období. Kostel měl totiž být přístupný v kteroukoli dobu všem věřícím. Jestliže by město bylo například obléháno, vztahoval se na kostel tzv. Boží mír, což znamenalo, že měl být nedotknutelný.

V letech 1709 až 1724 je děkanský chrám svatého Václava přestavěn do barokní podoby. Autorem tohoto architektonického díla je stavitel z Mladé Boleslavi, jehož jméno prozrazuje italský původ – Mikuláš Rossi.

Monumentální stavba, navozující svým interiérem pocit Boží velikosti a slávy, vyrostla pravděpodobně na základech předchozí kostelní gotické budovy. Stará kostelní krypta dosud ukrývá pozůstatky nejstarších donátorů – pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy. Druhá pohřební krypta sloužila jako místo poslední místo odpočinku duchovních. Dnešní podoba průčelí byla zřejmě v 18. století bohatší o řadu ozdobných barokních stavebních prvků. Na místě dřevěné zvonice vyrostla nová kamenná, datovaná k roku 1693. Původní podkladové kameny jsou zabudovány v jejích nárožích. Zvony, které v ní vyzváněly, padly za oběť oběma světovým válkám. Ze starých zvonů se zachoval zvon „Maria“ z r. 1588, visící dnes ve zvonici kostela sv. Ducha. Do požáru v roce 1806 byla zvonice kostela sv. Václava kryta cibulovitou pozlacenou bání. Protože stejně vyhlížela i radnice, obě věže ve slunci musely do daleka krásně zářit.

Interiér kostela je tvořen několika klenebnými poli. V kostele jsou instalovány barokní varhany z r. 1727 od stavitele Jana Gottfrieda Helbich(g)a, předního představitele kralické varhanářské školy. Počátkem 19. století je upravil varhanář Jiří Španěl. Varhany prošly na konci 20. století restaurováním, které provedl Ivan Červenka z Jakubovic. Kolem kostela byl až do r. 1786 hřbitov, zrušený za Josefa II.

Pohromou pro dobrušský kostel sv. Václava byl již zmíněný velký požár města dne 9. května 1806, který vedle celého historického jádra zničil i tuto stavbu. Obnova trvala pro nedostatek finančních prostředků poměrně dlouhou dobu. Navíc nebyla stavbě vrácena její barokní krása v dřívější plné míře. V rekonstruované stavbě našly své hojné uplatnění stavební prvky tehdy módního klasicistního slo­hu.

Velké zásluhy na obnově kostela měl tehdejší děkan Josef Obst, v té době ještě přítel dobrušského kupce a vlasteneckého spisovatele Františka Vladislava Heka. Později se však jejich vztah přeměnil na otevřené nepřátelství.

Katoličtí kněží byli jednou ze skupin, která se velmi výrazně podílela na procesu vzniku novodobého českého národa. Také v Dobrušce působili mnozí vlastenečtí duchovní. V letech 1806 až 1809 byl dobrušským kaplanem Josef Liboslav Ziegler. Význačnou osobností druhé poloviny 19. století se stal Josef Mnohoslav Roštlapil. Je autorem prvních dějin města, silně prodchnutých láskou k vlasti a milovanému kraji. V Roštlapilově práci pokračoval jeho následovník, děkan Antonín Flesar. Na vlasteneckou linii navazoval i další z dobrušských děkanů, Msgre (monsiňor) Josef Domašínský.

Svědky nelehkého života našeho národa za dob pronásledování církve v nacistické a komunistické totalitě byli děkani a administrátoři František Holan, Miroslav Paclík, Stanislav Fogl a Jaroslav Smrček.

Děkanský chrám svatého Václava není jen tichým svědkem minulosti. Tak jako v celých svých dějinách je i dnes především místem setkávání lidí s živým Bohem.

Od roku 1969, s nucenou přestávkou v období tzv. normalizace, se zde uskutečňují i časté ekumenické bohoslužby, na nichž se podílí i pět dalších křesťanských církví, které v Dobrušce působí. Pod jeho klenbou se konají i četné kulturní akce, především koncerty vážné hudby. Každoročně se zde konají koncerty Orlicko-kladského varhanního festivalu. Kostel svatého Václava je tak nejen architektonickou dominantou města, ale také významným střediskem duchovního života Dobrušky i širokého okolí.