Mezinárodní hudební festival F. L. Věka / 2018

Aktuality Ročník 2018

Vánoční hudební dárek aneb Dárkový poukaz na festival F. L. Věka 2019

Oblíbené dárkové poukazy v prodeji

VÍCE INFORMACÍ »»

Oslava 100 let vzniku Československa francouzským šansonem

Netradiční vybočení z hudebního žánru nabídne závěrečný koncert osmého ročníku festivalu F. L. Věka, který bude mít velice slavnostní příchuť a zavede posluchače do období první republiky, kdy byla na vrcholu kulturní spolupráce s Francií.

VÍCE INFORMACÍ »»

Zámek v Kvasinách rozezní hudba několika období

V neděli 21. října se hudební festival F. L. Věka po roce opět vrátí do zámeckých prostor v Kvasinách. V Loveckém sále zámku se představí významní italští umělci - houslista Silvano Minella a klavíristka Flavia Brunetto. Program předposledního koncertu letošního ročníku tvoří skladby Mozarta, Debussyho, Respighiho a Griega.

VÍCE INFORMACÍ »»

Hudba výhradně českých skladatelů zazní ve velkém sále zámku v Novém Městě nad Metují

Dvě dámy, které patří ke špičkám svého oboru a jejichž umění je vysoce ceněno doma i v zahraničí, se představí na dalším z koncertů osmého ročníku festivalu.

VÍCE INFORMACÍ »»

Krátce po úspěchu v Bergenu přijíždí na festival klavírista Matyáš Novák

Osmý ročník festivalu se dostává do své druhé poloviny. V Kodymově národním domě v Opočně se v neděli 7. října představí další z vynikajících mladých umělců - dvacetiletý klavírista Matyáš Novák.

VÍCE INFORMACÍ »»

Sváteční víkend ve společnosti legend české kultury

Hudební festival F. L. Věka připravil na sváteční svatováclavský víkend dva pozoruhodné komorní koncerty, na nichž se představí významné osobnosti české kultury.

VÍCE INFORMACÍ »»

VIII. ročník hudebního festivalu F. L. Věka nabídne na úvod lahůdku v podobě koncertu Boni Pueri a Komorní filharmonie Pardubice

Po šesti letech se vrací na hudební festival F. L. Věka dvě tělesa, která v roce 2012 sklidila zasloužené ovace a nadchla posluchače - Komorní filharmonie Pardubice a Český chlapecký sbor Boni Pueri. Právě jim bylo právem svěřeno zahájení osmého ročníku festivalu.

VÍCE INFORMACÍ »»

Cenu festivalu převezme další výrazná osobnost kulturního dění regionu

V rámci slavnostního zahájení osmého ročníku festivalu bude již poosmé udělena Cena festivalu osobnosti, která se významným způsobem zasloužila o kulturu v regionu.

VÍCE INFORMACÍ »»

Festival má před sebou největší koncert své historie

Spojení unikátního prostředí výrobní haly firmy Koenig & Bauer Grafitec s hudbou Antonína Dvořáka v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu a německého violoncellisty Emila Rovnera nabídne největší koncert v historii festivalu.

VÍCE INFORMACÍ »»

Festival F. L. Věka 2018 nabídne vrchol všech ročníků

Osmý ročník Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka, který zahrnuje osm koncertů, bude zahájen v neděli 16. září v kostele sv. Václava v Dobrušce. Návštěvníci se mohou opět těšit na špičkové české i zahraniční interprety klasické hudby.

VÍCE INFORMACÍ »»

Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Ducha

Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Václava

Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.

více         »» ««         méně

Synagoga čp. 646

Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.

více         »» ««         méně

Společenské centrum – Kino 70

POHODA venkova
Místní akční skupina

více         »» ««         méně

POHODA venkova

Hned vedle náměstí F. L. Věka je náměstí Šubertovo, zvané také Malé náměstí. V dobách dávno minulých se mu říkalo Židovské město. Dobruška byla totiž jedním ze šesti míst v Podorlicku, kde se usadili židé. První židovští obyvatelé přišli do města již ve druhé polovině 16. století a písemné prameny dokládají, že zde žili i ve století 17.

Židé bydleli zpočátku v nájmech rozptýleně po celém městě. Až na základě císařského nařízení jim byly v roce 1721 dány do dědičného pronájmu domy na dnešním Šubertově náměstí, kde stála i synagóga. Od ostatní zástavby je odděloval jen jakýsi prkenný plot, který však definitivně zanikl zřejmě ještě v 18. století.

Požárům v roce 1806 a 1866 padla za oběť i židovská čtvrť včetně synagógy, která byla do dnešní novogotické podoby přestavěna v roce 1867. Zajímavá je imitace hradního cimbuří. V objektu bývalé synagogy se zachovaly v poměrně velkém rozsahu barokní architektonické prvky z 1. poloviny 18. století. Jsou jimi zejména klenební pásy, pilastry, což je ozdobný plošný prvek ve fasádě napodobující sloup. V padesátých letech 20. století koupila budovu synagógy Českobratrská církev evangelická a otevřela v ní svou modlitebnu, která sloužila svému účelu až do r. 2007, kdy budovu zakoupilo Město Dobruška.

Dům čp. 45 vedle synagógy sloužil jako obydlí rabína. Rabínský dům čp. 45 z 18. století má v přízemí dochované klenutí. Počátkem minulého století jej koupil Václav Malý, který zde provozoval poštu. Právě odtud vyšla 5. října 1918 mylná informace, na jejímž základě slavila toho dne Dobruška jako první město v Čechách zánik rakousko-uherské monarchie. Od roku 1984 je v domě umístěno muzeum, v němž je zpřístupněna stálá expozice Židé v dějinách Dobrušky, jejíž součástí je i rituální očistná lázeň – mikve.

Židovští obyvatelé žili v Dobrušce až do osudného 18. prosince 1942, kdy byli na základě tzv. norimberských rasových zákonů násilně odvlečeni do internačního tábora v Terezíně a odtud pak do vyhlazovacích nacistických koncentračních táborů. Z pětačtyřiceti jich přežilo jen pět a do Dobrušky se vrátil jediný. Židovská obec v Dobrušce, stejně jako v mnoha jiných místech, zanikla.

V roce 2010 byla uskutečněna rozsáhlá obnova synagogy. Oprava byla provedena v takovém rozsahu, aby bylo možné objekt v základních možnostech a patřičné kvalitě využívat pro kulturní aktivity dobrušského muzea. V dalších fázích je cílem propojit synagogu s budovou Městského muzea prostřednictvím spojovací uličky, která má téměř středověký ráz. Oba objekty tak budou tvořit jeden kulturně-historický celek. Obnovou byla fasádě a oknům s vitrážemi navrácena podoba, kterou měla synagoga kolem roku 1900. Opravou došlo nejen ke zlepšení technické části objektu, ale i ke zkulturnění prostředí Šubertova náměstí. Věříme, že obyvatelé města vnímají obnovu pozitivně s vědomím, že obec získala po technické stránce obnovený ojedinělý historický objekt, který svým výrazem ctí charakter původní židovské synagogy, zároveň obohacuje město o reprezentativní architektonický prvek a nabízí obyvatelům města a okolí nevšední interiér pro bohaté kulturní využití.

««      Skrýt