Vítejte na webových stránkách
Festivalu F. L. Věka
Festival F. L. Věka je významnou
kulturní akcí celého regionu. Díky názvu festivalu si připomínáme
osobnost Františka Vladislava Heka (1769 – 1847), dobrušského rodáka,
vlastence a hudebního skladatele, kterému se dostalo lekcí i od Wolfganga
Amadea Mozarta. Hekovu autobiografii použil Alois Jirásek ve slavném románu
F. L. Věk, který zfilmovala Česká televize.
Během uplynulých let uvedl festival přední české i zahraniční
interprety, byli to mimo jiné – Dagmar Pecková, Raffaella Milanesi, Michiyo
Keiko, Kateřina Englichová, Jana Boušková, Pavel Steidl, Václav Hudeček,
Josef Špaček, Ivan Ženatý, Iva Kramperová, Jiří Bárta, Petr Nouzovský,
Ludmila Peterková, Radek Baborák, Miroslav Kejmar, Jaroslav Tůma, Stéphane
Béchy, Václav Luks, Ivan Klánský, Jaroslav Šaroun, Alfred Strejček,
Český filharmonický sbor Brno, Boni Pueri, Komorní filharmonie Pardubice,
Talichova komorní filharmonie, Collegium 1704, Enseble Inegal, Barocco sempre
giovane, Heroldovo kvarteto, Bennewitz kvartet…
Deštné v Orlických horách – Dobruška – Opočno
– Přepychy – Solnice, to jsou města a obce, která budou ve svých
sálech a historických prostorách v tomto roce hostit koncerty festivalu F.
L. Věka.
Pořádá Spolek F. L. Věka.
MHF F. L. Věka 2019 se koná za finanční podpory hlavních partnerů
festivalu – Ministerstva kultury ČR, Města Dobruška, SERVISBAL OBALY
s.r.o., a Královéhradeckého kraje.
MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL F. L. VĚKA
2019
Devátý ročník Festivalu F. L. Věka bude zahájen v sobotu 14. 9.
v kostele sv. Prokopa v Přepychách v 17 hodin. Návštěvníci se mohou
opět těšit na špičkové české i zahraniční interprety
klasické hudby.
Information » »
Welcome to the official website of The International Music Festival of F. L. Vek
The International Music Festival of F. L. Vek
is an important cultural event of the entire region. By the name of the festival we celebrate
Frantisek Vladislav Hek, a native from Dobruska, a patriot and a composer, who was given
lessons even by Wolfgang Amadeus Mozart. Alois Jirasek used Hek's autobiography in his famous novel
F. L. Vek filmed by Czech Television.
The festival enjoys great interest, a lot of foreign artists have accepted the invitation
and it is held under the auspices of many important figures from the world of culture and
politits. The festival aims to improve the quality of concerts of classical
music in terms of both organization and advertising, invite top musicians and also
support the creation of new compositions. Every year a new piece is composed to the
order of the festival by a contemporary artist and its premiere takes place at one of
the festival concerts. Also, every year an Award of IMF F. L. Vek for Cultural Contribution is bestowed.
« « Hide
Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.
více »»
«« méně
Kostel sv. Ducha
Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.
více »»
«« méně
Kostel sv. Václava
Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.
více »»
«« méně
Synagoga čp. 646
Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.
více »»
«« méně
Společenské centrum – Kino 70
Na výšině nad městem směrem k Orlickým horám postavili naši
předkové kostel zasvěcený svatému Duchu. Již samotné toto zasvěcení
napovídá, že počátky kostela musíme hledat hluboko ve středověku, snad
až v dobách, kdy byl náš kraj postupně osídlován a vznikaly zde první
středověké osady. Vznik kostela svatého Ducha tedy zřejmě souvisí se
samotnými počátky křesťanství v našem regionu.
Vlastní prvotní založení kostela je tedy velmi staré. Odborníci
předpokládají, že se při něm uplatnil vliv cisterciáckého kláštera
Svaté Pole (Sacer Campus), jenž stával až do svého zničení husity v roce
1421 v místech dnešní vesnice Klášter nad Dědinou. Svatopolský vliv
naznačuje především samotné zasvěcení svatému Duchu. Kostel stál vedle
důležité komunikace, která byla jednou z větví směřujících od Hradce
Králové do Kladska. Z Dobrušky se cesta ubírala dnešním Valským údolím
směrem k Dobřanům a dále přes Orlické hory. Založení kostela u jedné
z hlavních regionálních komunikací bylo typické právě pro období
středověké kolonizace, která probíhala i v našem kraji.
Samotné datum založení kostela svatého Ducha neznáme ovšem ani
přibližně. Původní stavba byla pravděpodobně dřevěná a nepochybně
mnohem menší než je dnešní. Nevíme, zda nám psaná historie zaznamenala
všechny přestavby a stavební úpravy. Jak vypadal původní kostel, nevíme.
Ještě před lety se historikové domnívali, že základy dnešní stavby jsou
gotické, ale při posledních opravách, kdy byla obnovována celá omítka, se
existence gotického zdiva kostela nepotvrdila. Spíše je pravděpodobné, že
první kostelní stavba byla dřevěná.
V průběhu 16. století, kdy bylo dobrušské měšťanstvo na vrcholu
svého hospodářského rozkvětu, došlo k velmi rozsáhlé přestavbě
celého města. Zřejmým impulsem byl rozsáhlý požár, který v roce
1565 zničil podstatnou část městské zástavby. Kostel, který stál mimo
město, požárem postižen zřejmě nebyl. Můžeme se však důvodně
domnívat, že stará dřevěná stavba již věkem dosloužila a bylo jen
otázkou času, kdy se její přestavba stane úplně nevyhnutelnou.
Jako při ostatní výstavbě v celém městě (tehdy také vyrostla
reprezentativní budova radnice) nebyla skromnost a úspornost určujícím
faktorem. Naopak, měšťané byli vedeni snahou o co nejvýstavnější
architekturu, která by každému příchozímu jednoznačně sdělila, že
město, do něhož přichází, není žádnou chudičkou vesničkou, ale
sídlem sebevědomých a bohatých lidí. Všechny stavby, včetně kostela
svatého Ducha, byly postaveny v tehdy moderním nádherném
renesančním slohu.
A tak od poloviny 16. století na odedávna krajinně exponovaném místě
vyrostla kamenná stavba, do daleka zářící svou bílou fasádou. Dodnes
můžeme jen tiše obdivovat neobyčejný cit neznámých architektů a
stavitelů, s nímž dokázali skloubit novou stavbu s měkkými křivkami
vrcholků Orlických hor v pozadí. Mimořádná harmonie s krajinou vyniká
nejen při pohledu k horám, ale je charakteristická pro jakýkoli pohled na
kostel. Až minulé století svými necitlivými obilními sily a výškovými
budovami nových panelových sídlišť dokázalo znehodnotit vysokou estetickou
působivost této stavby. Nedílnou součástí areálu kostela svatého Ducha
je i hranolovitá budova zvonice s cibulovitou bání a lucernou z r.
1686. Okna kostela jsou zdobena vitráží, střecha lodě a zvonice je pokryta
dřevěným šindelem, materiálem typickým pro drobné sakrální stavby.
Západní stranu kostela zdobí zachované barokní dveře. Ke zvonici byl až
do druhé poloviny minulého století přilepen ještě malý přízemní
přístavek, sloužící až do konce století osmnáctého jako příbytek
poustevníka. Ještě ve století dvacátém zde však bydlel městský hrobník
s celou svojí rodinou.
Kostel byl v minulosti mnohokrát opravován. Rozsáhlou rekonstrukcí
prošel v polovině 18. století a poslední opravy se uskutečnily
v 70. letech 20. století. Při nich byla stavbě plně vrácena její
původní renesanční tvář. Po staletích tak znovu kostelík svatého Ducha
zdobí okolní podorlickou krajinu, aby připomínal stavitelský um a
především nevšední estetické cítění svých dávných tvůrců.
«« Skrýt