Mezinárodní hudební festival F. L. Věka / 2017

Vítejte na webových stránkách
Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka

Mezinárodní hudební festival F. L. Věka je významnou kulturní akcí celého regionu. Díky názvu festivalu si připomínáme osobnost Františka Vladislava Heka (1769 – 1847), dobrušského rodáka, vlastence a hudebního skladatele, kterému se dostalo lekcí i od Wolfganga Amadea Mozarta. Hekovu autobiografii použil Alois Jirásek ve slavném románu F. L. Věk, který zfilmovala Česká televize.

Během pěti let uvedl festival přední české i zahraniční interprety, byli to mimo jiné – Dagmar Pecková, Raffaella Milanesi, Michiyo Keiko, Kateřina Englichová, Jana Boušková, Pavel Steidl, Václav Hudeček, Josef Špaček, Ivan Ženatý, Iva Kramperová, Jiří Bárta, Petr Nouzovský, Ludmila Peterková, Radek Baborák, Miroslav Kejmar, Jaroslav Tůma, Stéphane Béchy, Václav Luks, Ivan Klánský, Jaroslav Šaroun, Alfred Strejček, Český filharmonický sbor Brno, Boni Pueri, Komorní filharmonie Pardubice, Talichova komorní filharmonie, Collegium 1704, Enseble Inegal, Barocco sempre giovane, Heroldovo kvarteto, Bennewitz kvartet…

Dobruška – Opočno – Nové Město nad Metují – Deštné v Orlických horách – Přepychy – Kvasiny, to jsou města a obec, která budou ve svých sálech a historických prostorách hostit koncerty festivalu F. L. Věka.

Pořádá Místní akční skupina POHODA venkova, z.s. a neformální spolek přátel hudby Dobrušská klasika za podpory měst Dobruška, Opočno, Nové Město nad Metují a obcí Deštné v Orlických horách a Přepychy.

MHF F. L. Věka 2017 se koná za finanční podpory hlavních partnerů festivalu – Ministerstva kultury ČR, Města Dobruška, SERVISBAL OBALY s.r.o., KBA-Grafitec, s.r.o. a také Královéhradec­kého kraje.

MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL F. L. VĚKA 2017

Posluchači se mohou těšit na špičkové české i zahraniční umělce. Vystoupí houslisté Ivan Ženatý, Josef ŠpačekOlga Šroubková, která zvítězila v letošní Mezinárodní soutěži Pražské jaro. Dále cembalistka Barbara Maria Willi, korejský varhaník Jihoon Song a na festival zavítá také Pražský komorní orchestr. Operního pěvce Richarda Nováka doprovodí klavírista Jaroslav Šaroun, držitel Ceny festivalu F. L. Věka. Pokračování pořadu o F. V. Hekovi přednese Alfred Strejček a kolegy z Five Star Clarinet Quartet si přiveze profesor Jiří Hlaváč. V loňském roce ze zdravotních důvodů nevystoupil Apollon quartet, návštěvníci o něj ale nepřijdou, letos společně s nimi zahraje švýcarský klarinetista Wenzel Grund. Po velkém ohlase z minulého ročníku opět vystoupí slovenské uskupení Cigánski Diabli, kteří zakončí festival ve Společenském centru v Dobrušce.

Information     » »

Kostel sv. Ducha
Renesanční kostelík, jehož současná podoba byla daná rekonstrukcí v druhé polovině 16. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Ducha

Kostel sv. Václava
Barokní přestavba architekta Mikuláše Rossiho z počátku 18. století.

více         »» ««         méně

Kostel sv. Václava

Synagoga čp. 646
Novogotická stavba z r. 1867, postavená na místě dřívější synagogy, zničené požárem.

více         »» ««         méně

Synagoga čp. 646

Společenské centrum – Kino 70
Moderní stavba z roku 1969. V roce 2010 prošla náročnou přestavbou.

více         »» ««         méně

Společenské centrum – Kino 70

POHODA venkova
Místní akční skupina

více         »» ««         méně

POHODA venkova

Hned vedle náměstí F. L. Věka je náměstí Šubertovo, zvané také Malé náměstí. V dobách dávno minulých se mu říkalo Židovské město. Dobruška byla totiž jedním ze šesti míst v Podorlicku, kde se usadili židé. První židovští obyvatelé přišli do města již ve druhé polovině 16. století a písemné prameny dokládají, že zde žili i ve století 17.

Židé bydleli zpočátku v nájmech rozptýleně po celém městě. Až na základě císařského nařízení jim byly v roce 1721 dány do dědičného pronájmu domy na dnešním Šubertově náměstí, kde stála i synagóga. Od ostatní zástavby je odděloval jen jakýsi prkenný plot, který však definitivně zanikl zřejmě ještě v 18. století.

Požárům v roce 1806 a 1866 padla za oběť i židovská čtvrť včetně synagógy, která byla do dnešní novogotické podoby přestavěna v roce 1867. Zajímavá je imitace hradního cimbuří. V objektu bývalé synagogy se zachovaly v poměrně velkém rozsahu barokní architektonické prvky z 1. poloviny 18. století. Jsou jimi zejména klenební pásy, pilastry, což je ozdobný plošný prvek ve fasádě napodobující sloup. V padesátých letech 20. století koupila budovu synagógy Českobratrská církev evangelická a otevřela v ní svou modlitebnu, která sloužila svému účelu až do r. 2007, kdy budovu zakoupilo Město Dobruška.

Dům čp. 45 vedle synagógy sloužil jako obydlí rabína. Rabínský dům čp. 45 z 18. století má v přízemí dochované klenutí. Počátkem minulého století jej koupil Václav Malý, který zde provozoval poštu. Právě odtud vyšla 5. října 1918 mylná informace, na jejímž základě slavila toho dne Dobruška jako první město v Čechách zánik rakousko-uherské monarchie. Od roku 1984 je v domě umístěno muzeum, v němž je zpřístupněna stálá expozice Židé v dějinách Dobrušky, jejíž součástí je i rituální očistná lázeň – mikve.

Židovští obyvatelé žili v Dobrušce až do osudného 18. prosince 1942, kdy byli na základě tzv. norimberských rasových zákonů násilně odvlečeni do internačního tábora v Terezíně a odtud pak do vyhlazovacích nacistických koncentračních táborů. Z pětačtyřiceti jich přežilo jen pět a do Dobrušky se vrátil jediný. Židovská obec v Dobrušce, stejně jako v mnoha jiných místech, zanikla.

V roce 2010 byla uskutečněna rozsáhlá obnova synagogy. Oprava byla provedena v takovém rozsahu, aby bylo možné objekt v základních možnostech a patřičné kvalitě využívat pro kulturní aktivity dobrušského muzea. V dalších fázích je cílem propojit synagogu s budovou Městského muzea prostřednictvím spojovací uličky, která má téměř středověký ráz. Oba objekty tak budou tvořit jeden kulturně-historický celek. Obnovou byla fasádě a oknům s vitrážemi navrácena podoba, kterou měla synagoga kolem roku 1900. Opravou došlo nejen ke zlepšení technické části objektu, ale i ke zkulturnění prostředí Šubertova náměstí. Věříme, že obyvatelé města vnímají obnovu pozitivně s vědomím, že obec získala po technické stránce obnovený ojedinělý historický objekt, který svým výrazem ctí charakter původní židovské synagogy, zároveň obohacuje město o reprezentativní architektonický prvek a nabízí obyvatelům města a okolí nevšední interiér pro bohaté kulturní využití.

««      Skrýt